V dnešním článku tě zavedu na tak trochu jiný holčičí pokec. Vyzpovídala jsem moji kamarádku LINDU GREG.
S Lindou nás spojuje mimo jiné i vášeň pro umění. Zavedly jsme společné “malovací sessions“, které tkví v tom, že se sejdeme, povídáme si, hodně filozofujeme a taky malujeme.
Přišlo mi zajímavý, kousek toho našeho povídání ti zprostředkovat a dovolit ti nahlédnout pod pokličku toho, jak LIN tvoří a co jí malování přináší. Sama jsem totiž velký zvědavec, tak proč nenahlédnout do zákulisí?
Jak se změnil tvůj způsob vidění světa, když jsi začala přijímat kreativitu?
Asi jsem byla svým způsobem vždycky otevřená kreativitě. Vždycky mě bavilo a fascinovalo divadlo a osobní projev a kam až se dá jít ve smyslu sebeprezentace a vyjádření. Kde je hranice trapnosti a kreativity. Pak jsem začala dělat divadelní improvizaci a zjistila jsem, že ta hranice je přesně tam, kam si ji sama položím.
Co se týče malování, tak je to podobné v tom smyslu, že jakmile jsem si uvědomila, že každé dílo je úžasné, protože NENÍ DOKONALÉ a že chyba je přítel, že mi otvírá nové možnosti a že moje výtvory se můžou dokonce i nelíbit 🙂 a vůbec nic to neznamená, že nebudu horším člověkem, ani se za to nemusím stydět, strašně mě to uvolnilo a taky můj pohled na okolí. Nikdy jsem nebyla kritická a nijak zvlášť nesoudila, ale myslím, že i toto se ve mě ještě víc posunulo. Schopnost přijímat jiné, nekonvenční, mnohdy ulítlé, úchylné a nedokonalé a vidět v tom tu krásu a energii.
Přináší ti kreativita růst? Může to být vyšší sebedůvěra, citlivost, intuice, fyzický růst dovedností a koordinace nebo větší představivost, myšlenky, sny, vnitřní dialog. Prostě seznam všech změn, které zažíváš, když tvoříš.
Myslím, že hlavní, co mi malování dává, je radost. Radost z toho, že něco začnu a taky dokončím, že i když na to nemám odborné vzdělání, povede se mi vytvořit něco, co se třeba lidem líbí a chtějí to domů a děla jim to společnost a radost. A to je prostě parádní pocit, který se neomrzí a žádný report ani skvělá prezentace v zaměstnání vám něco takového nepřinese.
Prozradila bys tvoje osvědčené typy, jak posílit kreativitu? Je to cvičení, meditace, mít uklizeno 😊, pravidelný režim?
Na tohle jsi lepší ty, Kačí. :). Než jsem otěhotněla, tak jsem si vždycky ráda k malování nalila skleničku silného červeného vína. Ne vždy jsem ji i vypila, ale tak nějak pro ten pocit – umělkyně se sklenicí vína v ruce uvolněně a vášnivě cáká barvy na plátno… To je myslím představa, která baví většinu z nás :). Vtipné je, že pak to víno vystřídal čaj – to už je míň sexy představa, že? 🙂 – ale to uvolněné “cákání” barev tak nějak zůstalo.
Obecně, abych v sobě podporovala tvůrčí náladu a hlavně otevřenost, tak se snažím navštěvovat výstavy – především abstraktní tvorby – chodit hodně ven, vnímat děti. Děti jsou úžasní lektoři probouzení kreativity. Někdy si všimněte z čeho všeho může být hračka a že “telefonovat” jde nejen telefonem 🙂
Když si promítneš svou tvůrčí cestu, reagují tvé obrazy i na změny v tvém životě? Jedná se o transformaci určité situace? Zpracování emocí?
Reagují. Rozhodně. Je to strašně zvláštní. K plátnu jdu vždycky s totálně otevřenou náladou, myslí, nevímčím 😀 … Prostě vůbec netuším, co budu dělat, jaký je cíl. Jen musím mít správnou náladu. Klidně smutnou, negativní, naštvanou, nebo naopak superpozitivní, ani to nezkoumám, ale musí být “nálada na malování”. Asi prostě ve mě jakoby musí něco být. Něco, co chce ven, co chce dostat barvy a tvar a zhmotnit se na plátně. A taky to tak dopadá. Moje obrazy jsou naprosto pocitová záležitost. V průběhu času jsem se posunula, že třeba víc přemýšlím o barvách, nebo používám víc různých technik, ale stále zůstalo to, že mě vede moje momentální nastavení, emoce, pocit, energie… nevím, co je to, ale líbí se mi to 😀
Jakými stádii obvykle procházíš než vznikne hotové dílo? Připravuješ si koncept? Máš dopředu vybranou barevnou paletu? Kdy poznáš, že je hotovo?
Tak tady jsem předběhla otázku – viz. předchozí odpověď 🙂 Pardon, to ta moje ukecanost.
V okamžiku, kdy začneš pracovat se svou kreativní intuicí, vidíš, že se odráží ve tvé tvorbě? Jak? Jak se u toho cítíš?
No, jak jsem popsala v minulých odpovědích, vlastně moje kreativita pracuje se mnou, ne já s ní 😀 A cítím se u toho parádně… tak jinak. A asi i proto se moje IG stránka jmenuje “the other moods” … opravdu jde prostě o jiný, zvláštní druh nálady a naladění.
Je něco, co bys chtěla vzkázat ostatním, kteří chtějí probudit své kreativní já?
Půjčím si od svého principála v Hrajdivadlo.cz heslo: Nic není špatně a chyba je kámoš! … Platí to ve všem co děláme. Takže nebojte se dělat chyby. Z nějakého důvodu, když přijde na tvoření a kreativní práci, nejkritičtější býváme vůči sami sobě. Utište svého vnitřního soudce jednoduchým “no a co?!” a mějte radost z toho, co děláte.
