Rubriky
Art Povídání s umělci

Holčičí pokec tak trochu jinak – POVÍDÁNÍ S LIN

V dnešním článku tě zavedu na tak trochu jiný holčičí pokec. Vyzpovídala jsem moji kamarádku LINDU GREG.

S Lindou nás spojuje mimo jiné i vášeň pro umění. Zavedly jsme společné “malovací sessions“, které tkví v tom, že se sejdeme, povídáme si, hodně filozofujeme a taky malujeme.

Přišlo mi zajímavý, kousek toho našeho povídání ti zprostředkovat a dovolit ti nahlédnout pod pokličku toho, jak LIN tvoří a co jí malování přináší. Sama jsem totiž velký zvědavec, tak proč nenahlédnout do zákulisí?

Jak se změnil tvůj způsob vidění světa, když jsi začala přijímat kreativitu?

Asi jsem byla svým způsobem vždycky otevřená kreativitě. Vždycky mě bavilo a fascinovalo divadlo a osobní projev a kam až se dá jít ve smyslu sebeprezentace a vyjádření. Kde je hranice trapnosti a kreativity. Pak jsem začala dělat divadelní improvizaci a zjistila jsem, že ta hranice je přesně tam, kam si ji sama položím.

Co se týče malování, tak je to podobné v tom smyslu, že jakmile jsem si uvědomila, že každé dílo je úžasné, protože NENÍ DOKONALÉ a že chyba je přítel, že mi otvírá nové možnosti a že moje výtvory se můžou dokonce i nelíbit 🙂 a vůbec nic to neznamená, že nebudu horším člověkem, ani se za to nemusím stydět, strašně mě to uvolnilo a taky můj pohled na okolí. Nikdy jsem nebyla kritická a nijak zvlášť nesoudila, ale myslím, že i toto se ve mě ještě víc posunulo. Schopnost přijímat jiné, nekonvenční, mnohdy ulítlé, úchylné a  nedokonalé a vidět v tom tu krásu a energii.

Přináší ti kreativita růst? Může to být vyšší sebedůvěra, citlivost, intuice, fyzický růst dovedností a koordinace nebo větší představivost, myšlenky, sny, vnitřní dialog. Prostě seznam všech změn, které zažíváš, když tvoříš.

Myslím, že hlavní, co mi malování dává, je radost. Radost z toho, že něco začnu a taky dokončím, že i když na to nemám odborné vzdělání, povede se mi vytvořit něco, co se třeba lidem líbí a chtějí to domů a děla jim to společnost a radost. A to je prostě parádní pocit, který se neomrzí a žádný report ani skvělá prezentace v zaměstnání vám něco takového nepřinese.

Prozradila bys tvoje osvědčené typy, jak posílit kreativitu? Je to cvičení, meditace, mít uklizeno 😊, pravidelný režim?

Na tohle jsi lepší ty, Kačí. :). Než jsem otěhotněla, tak jsem si vždycky ráda k malování nalila skleničku silného červeného vína. Ne vždy jsem ji i vypila, ale tak nějak pro ten pocit – umělkyně se sklenicí vína v ruce uvolněně a vášnivě cáká barvy na plátno… To je myslím představa, která baví většinu z nás :). Vtipné je, že pak to víno vystřídal čaj – to už je míň sexy představa, že? 🙂 – ale to uvolněné “cákání” barev tak nějak zůstalo.

Obecně, abych v sobě podporovala tvůrčí náladu a hlavně otevřenost, tak se snažím navštěvovat výstavy – především abstraktní tvorby – chodit hodně ven, vnímat děti. Děti jsou úžasní lektoři probouzení kreativity. Někdy si všimněte z čeho všeho může být hračka a že “telefonovat” jde nejen telefonem 🙂

Když si promítneš svou tvůrčí cestu, reagují tvé obrazy i na změny v tvém životě? Jedná se o transformaci určité situace? Zpracování emocí?

Reagují. Rozhodně. Je to strašně zvláštní. K plátnu jdu vždycky s totálně otevřenou náladou, myslí, nevímčím 😀 … Prostě vůbec netuším, co budu dělat, jaký je cíl. Jen musím mít správnou náladu. Klidně smutnou, negativní, naštvanou, nebo naopak superpozitivní, ani to nezkoumám, ale musí být “nálada na malování”. Asi prostě ve mě jakoby musí něco být. Něco, co chce ven, co chce dostat barvy a tvar a zhmotnit se na plátně. A taky to tak dopadá. Moje obrazy jsou naprosto pocitová záležitost. V průběhu času jsem se posunula, že třeba víc přemýšlím o barvách, nebo používám víc různých technik, ale stále zůstalo to, že mě vede moje momentální nastavení, emoce, pocit, energie… nevím, co je to, ale líbí se mi to 😀

Jakými stádii obvykle procházíš než vznikne hotové dílo? Připravuješ si koncept? Máš dopředu vybranou barevnou paletu? Kdy poznáš, že je hotovo?

Tak tady jsem předběhla otázku  – viz. předchozí odpověď 🙂 Pardon, to ta moje ukecanost.

V okamžiku, kdy začneš pracovat se svou kreativní intuicí, vidíš, že se odráží ve tvé tvorbě? Jak? Jak se u toho cítíš?

No, jak jsem popsala v minulých odpovědích, vlastně moje kreativita pracuje se mnou, ne já s ní 😀 A cítím se u toho parádně… tak jinak. A asi i proto se moje IG stránka jmenuje “the other moods” … opravdu jde prostě o jiný, zvláštní druh nálady a naladění.

Je něco, co bys chtěla vzkázat ostatním, kteří chtějí probudit své kreativní já?

Půjčím si od svého principála v Hrajdivadlo.cz heslo: Nic není špatně a chyba je kámoš! … Platí to ve všem co děláme. Takže nebojte se dělat chyby. Z nějakého důvodu, když přijde na tvoření a kreativní práci, nejkritičtější býváme vůči sami sobě. Utište svého vnitřního soudce jednoduchým “no a co?!” a mějte radost z toho, co děláte.

Děkuju Linďul za otevřevnost a přeju Ti hodně úspěchů a radostného tvoření.  Těším se na další “malovací session”! 

Pokud jsi dočetl/a až sem a cítíš taky chuť tvořit, rezervuj si své místo 17. října od 18:00 na mém workshopu RELAXAČNÍ MALOVÁNÍ KVĚTIN v kreativním epicentrum Vzletná!

Napiš mi na e-mail kykatkadesign@gmail.com nebo mě kontaktuj na tel. 724 158 384!

Rubriky
Interior

URBAN JUNGLE – Je libo džungličku?

Co takhle vytvořit si doma malou džungli?

Trend Jungle Urban nebo taky nazývaný Urban Green, Green Organic je jedním z nejvýraznějších trendů v interiérovém designu a pozoruju ho určitě už třetím rokem.

Tento trend si zakládá na použití živých rostlin v interiéru, na domovu plném zeleně, zelené barvě a použití tropických vzorů na bytových doplňcích. Listy tropických rostlin se objevují na polštářcích, tapetách, závěsech. Má oblíbená Monstera na obrazech není výjimkou. V interiérech převládá zelená barva, dovolena je i výrazná kombinace se žlutou, růžovou nebo tyrkysovou.

Tento trend se odráží v různých interiérových stylech. Jde ruku v ruce se stylem přírodním, kde se klade důraz na použití přírodních materiálů.

Lehce ho lze také zakomponovat do stylu boho, a to například použitím prvků, jako jsou závěsné makrame na květináče.

Neuškodí ani industriálnímu stylu, kde se rostliny skvěle vyjímají na pozadí cihlových stěn.

Menší džungli v koupelně si udělala moje oblíbená Karin Bohn. Jak luxusně může vypadat odvážná tapeta s tropickým vzorem uvidíte v tomto videu v 18. minutě.

Urban Jungle trend poukazuje na život s rostlinami. Živé rostliny v interiéru navozují pocit spojení s přírodou. A v rušném městě neznám lepší pocit než přijít do bytu plného rostlin. Rostliny mě nalákají i do kavárny, kterou si vyberu k posezení. Interiér bez aspoň jedné pokojovky si snad ani neumím představit.

Rostliny nejen vytváří příjemnou atmosféru v bytě, ale jsou i prospěšné pro naše zdraví. Pěstování pokojových rostlin stoupá v oblibě a rostlinoví nadšenci dnes najdou mnoho workshopů a knih, kde mohou sdílet svůj koníček a dozvědět se spoustu informací.

Mojí milovanou knihou je Urban Jungle od Igor Josifovic a Judith De Graff, která nahlíží do domovů blogerům s vášní pro kytkomilství. Spustili tím hnutí Urban Jungle Bloggers, které spojuje milovníky městské džungle a malinko zavání hipsterstvím. Nezdá se mi, že by snad chtěli být trendoví, v jejich případě se spíš jedná o životní styl.

A jak to s džugličkou máš ty? Umíš si v interiéru představit zelenou barvu a spoustu živých rostlin? Když budeš potřebovat namalovat třeba list Monstery nebo nějakou tropickou divočinu určitě jsem k službám.

Rubriky
Interior

Poznej svůj styl aneb Style&Unstyle

Tento článek by ti měl pomoct zorientovat se v nepřeberném množství stylů a vybrat si s lehkostí ten svůj. (Nečekej ale, že ti je tu všechny vyjmenuju a popíšu. To by bylo nad rámec kapacity článku.)

V úvodu knihy Styly interiérů od Ing. Arch. Veroniky Haroldové najdeme vysvětlení, co to vlastně interiérový styl je: „Interiérový styl dává interiéru jeho tvář, atmosféru, výraz, vyvolává pocity a silné asociace, dokáže oživit vzpomínky. Proto je interiérový styl velmi osobní volbou vycházející z niterných pohnutek a individuálního vkusu. Zárukou úspěchu a harmonického výsledku při navrhování interiérů je volba jediného stylu a respektování jeho pravidel, kompozičních schémat a barevných kombinací, nejlépe s otiskem vlastních představ a rukopisu.“

Ten, komu nedělá problém vybrat si jeden interiérový styl, má jasnou představu a vyhraněný vkus, dalo by se říct, že má vyhráno. Cesta při zařizování interiéru je jasně daná. Člověk přesně ví, kudy se ubírat, jaké prvky si pořídit atd.

Jenže, ruku na srdce, tak jednoduché to většinou není, že? Možná nemáš ponětí, o jakých stylech to tu vlastně mluvím (píšu). A pokud ano, tak i potom určit pouze jeden z nich, může představovat opravdový oříšek.

Pojď se tedy se mnou podívat, jak se do toho pustit a co ti při určení stylu může pomoci.

Důležitou součástí vybírání stylu pro interiér je vzít v potaz styl budovy, ve které se interiér nachází. V jakém architektonickém stylu je budova postavena, jaké stavební prvky jsou použity. Zachování jednotného stylu uvnitř a venku považuji obzvlášť za důležité v případě budov specifického rázu – třeba takové loftové bydlení ve staré továrně si zaslouží použití industriálních prvků i v interiéru.

Pomůckou, jak vybrat interiérový styl, můžou být různé TESTY A KVÍZI.

Já osobně mám moc ráda kvíz od Free Architects , kde si lze projít jednotlivými styly a formou hry se zamyslet, co se ti líbí a co ne.

 HRU SI MŮŽEŠ ZAHRÁT TADY>>

Velmi zábavný Test stylu má na svých stránkách také BELLA ROSA. Dnes si ho dělám podruhé. Prvně mi vyšel Přírodní styl. Naprosto souzním s touto větou „milovník přírodního stylu nevyznává rychlé trendy, ale raději si uspoří na nákladnější, ale zato kvalitnější a trvanlivější kousky.“ Můj dnešní výsledek se jmenuje Nostalgický romantik s hlavou v oblacích. Nu, musím uznat, že je to přesně tak, jak píšou. Když je na kuchyňském stole váza s květinami a čerstvě upečená bábovka, jsem vážně nejšťastnější 😊.

Zkus si tenhle test udělat taky ZDE >> a dej mi vědět, co ti to vyšlo. 

Kdo nemá problém s angličtinou nebo si chce dát lekci anglického jazyka, může zkusit test od Emily Henderson, kterou považuji za královnu v kombinování stylů. Na tomhle testu se mi líbí hlavně to, že zkoumá životní styl člověka. Přiřazuje styl interiéru například podle toho, co děláme ráno, když vstaneme. Pustíš si ráno nahlas hudbu a tančíš ve spodním prádle kolem stolu?  Už to samo o sobě o lecčem vypovídá. 😊

ZAČÍT S KVÍZEM ZDE >>

Při identifikaci stylu může pomoct i zaměřit pozornost na svoje oblečení. Dáváš přednost jednoduchým střihům a střídmým barvám, nebo s chutí sáhneš po odvážnějších kouscích? Móda a interiéry spolu jdou ruku v ruce.

 

Není potřeba znát přesně jednu danou škatulku

A teď to nejdůležitější na konec. Přesně identifikovat svůj interiérový styl, najít pro něj jednotný název a označit ho nálepkou, není podle mě až tak důležité. Rozličná škála stylů by měla být pomocníkem pro lepší uchopení představ, popsání a nastínění přání, zjištění, do jakých obchodů se vydat atd. Rozhodně se ale nemusíš stresovat s tím, že nevíš, jak se tvůj styl přesně jmenuje. Při zařizování interiéru jde o to, najít, co se ti líbí, a co ne. A pokud to zrovna nezapadá pod určitou definici, neznamená to, že je něco špatně. Zařadit svůj vysněný domov do určité škatulky není potřeba, protože každý domov je jedinečný. Cílem je vytvořit útulné útočiště, kde se celá rodina bude cítit dobře.

Musím přiznat, že přestože se vyžívám v listování, hledání a procházení se po interiérech různých stylů, nejvíc se mnou rezonuje zařizování stylem „bez stylu“. Že nejsem jediná, komu to takhle vyhovuje, o tom ví své Emily Henson. O její knize Life Unstyle se dozvíte více v článku Jany Pěkné ZDE>>. 

Pokud potřebuješ trochu nasměrovat, jednotlivé styly si se mnou projít, utřídit si myšlenky, zjistit, kudy se ubírat a zjistit, který styl je ten tvůj, moc ráda ti s tím pomůžu. Neváhej se mi ozvat. Víc hlav víc ví. 🙂

Určitě taky sleduj dál můj blog. V blízké době se chci v článcích trochu víc věnovat bohémskému a urban jungle stylu. Na podzim se koná spousta designových akcí, takže určitě se můžeš těšit i na nějakou tu reportáž. Snad už brzy vyšlu do světa i dlouho slibovaný e-book Vše, co je třeba vědět pro vytvoření své domácí obrazové galerie. No a taky si neodpustím nějaké to zamyšlení se nad uměleckou tvorbou a malováním. Plánů mám plnou hlavu a jsou velmi pestré, tak měj oči na stopkách, ať ti nic neuteče.

Rubriky
Interior

Styl blešího trhu

Sháníte zajímavé kousky nábytku? Zařizujete svůj vysněný domov? Co takhle místo do obchodního domu vyrazit na blešák?

Vášniví hledači pokladů ví, o čem mluvím.

Já osobně hledám ty správné kousky pro daný interiér nejen v obchodech, ale i v bazarech a na bleších trzích. Není žádná záruka, že se vždy ukáže to, co zrovna potřebuju, ale právě v tom spatřuju tu poetiku. Správný kousek najdu třeba při příští návštěvě. Padne mi do oka něco opravdu krásného, co dodá domovu ten správný charakter.

Některé úlovky doslova čekají, až jim vdechnu novou duši. Křesílko můžu nechat potáhnout novou textilií. U skříňky vyměnit úchytky. Při hledání vždy beru v potaz už i případnou obnovu.

Věřím svému instinktu a kupuju jen ty věci, které na mě hned na začátku silně zapůsobí. Každou koupi taky dvakrát, nebo i víckrát promyslím. Nosím v hlavě seznam věcí, které potřebuju, a po nich se pak pídím.

Tento styl bezesporu umožňuje kombinovat staré předměty s novými. Můžete se rozhodnout vnést do svého domova jen pár originálních kousků připomínajících staré časy a zbytek vybavit předměty novými.

Pro někoho odpad, pro jiného poklad

Nezapomínejme také na to, že často máme doma pár starých věcí, co už nám nevoní, ale mohly by udělat radost někomu dalšímu. Proč si je schovávat v krabicích?

Pár tipů na blížící se blešáky a oblíbená místa

Níže jsem sepsala seznam bleších trhů, které se konají v nejbližší době, a taky tipy na mé oblíbené obchůdky se zbožím z druhé ruky.

 

Blešení zdar a třeba se tam někde potkáme šťastní jak blechy, že jsme právě našli pár pokladů. Někdy ke štěstí stačí málo.

Rubriky
Interior Obrazová galerie

Kde a jak vybrat ten správný obrazový rám

Podívejme se spolu na zoubek obrazovým rámům.

Pokud jsem vás v předchozích článcích o obrazových galeriích dostatečně inspirovala a plánujete si tu svou doma udělat, budou se vám informace v tomto článku určitě hodit.

Také bych chtěla zmínit, že pokud si vyberete některý z mým obrazů, nabízím pomoc s výběrem rámu. Obraz si pak můžete koupit včetně rámu přímo ode mě, a všechny starosti s rámováním vám tak odpadnou. Je také možné domluvit se na obrazu na přání a mít už předem jasno ohledně konkrétního rámu.

Kde se dá rám sehnat?

Pokud máte typizované rozměry obrazu na papíře (A3, A2, atd.),  není problém sehnat rám už hotový. Velký výběr rámů nabízí dnes už snad všechny obchodní řetězce typu (Hornbach, Ikea, XXLutz, Kika, Jysk, Mobelix atd.)

Osobně však dávám přednost výběru rámu ve specializovaných rámařstvích, kde rám vyrobí na míru obrazu, odborně poradí a také zde mám větší jistotu původu rámu a mohu dostat např. záruku ekologických postupů.

Nejraději kupuji rámy v obchodě Nielsen v Ruzyni. Sídlí zde i velkoobchod výtvarných potřeb, takže tu zabiju dvě mouchy jednou ranou. Aluminiové rámovací profily vyráběné německou společností Nielsen Design představují absolutní špičku. V sortimentu nabízejí i dřevěné rámy jiných značek,  jejichž dodavateli jsou světoví výrobci z Itálie, Španělska, Portugalska nebo Německa.

V prostředí Nielsen vznikl i tento video návod – jak si nechat zarámovat fotografii. Provede vás jím Ondřej Neff.

Velmi spokojená jsem byla i s firmou Dantik. Na pobočku na Hradčanské jsem donesla obrázek a za týden jsem si ho odnášela domů v pěkném rámu. Navíc na stránkách mají i konfigurátor rámů, tudíž si ho můžete pohodlně sestavit sami.

Jěště bych ráda zmínila pražské rámařství Frame-it. V referencích na jejich stránkách najdete spoustu inspirace a užitečných informací.

Ať už navštívíte jakékoliv rámařství ve svém okolí, je dost pravděpodobné, že bude volit z rámů vyráběných firmou v Českém Krumlově, která se dříve prezentovala pod názvem Lira. Nedávno se spojili s největším gigantem v oboru rámování, firmou Larson -Juhl.

Mrkněte se, jestli vám doma neleží obraz, který se vám nelíbí, a proto nevisí na zdi, ale rám by se hodil. Pozor jen, jestli to není nějaký opravdu cenný kousek. To by pak byla otázka na restaurátora.

Udělejte si výlet do starožitnictví nebo na bleší trh. Možná právě tam na vás čeká ten pravý rám, který zrovna sháníte.

 

Jak rám vybrat?

Na výběru rámu si dejte záležet. Smyslem rámu není pouze zavěšení na zeď, ale především vyzdvihnutí díla o stupínek výš.

Určitě je třeba dbát na to, aby rám zapadl do budoucího interiéru, ale především se musí hodit k samotnému obrazu.

Rám by měl být dostatečně výrazný a obraz podpořit, ale rozhodně by ho neměl přebíjet. Je obraz laděný ve studenějších tónech? Zvolte i rám ve studených barvách. Má obraz jemnou malbu s drobnými detaily? Zvolte rám spíše jednodušší, bez ornamentů.

Zkuste se odprostit od toho, na co jste zvyklí. Nabídka rámů je opravdu široká a není problém vybrat skvělý rám bez zažitých stereotypů.

Experimentujte, protože rozhoduje hlavně cit. Zkoušejte i varianty, o kterých byste vůbec neuvažovali.

Zakázkové rámování nemusí být vždy úplně levné, ale nezapomínejte na to, že pohled na krásně zarámovaný obraz vám investované korunky několikanásobně vynahradí.

Nepodceňujte paspartu. Jejím úkolem je obraz zklidnit, zvýraznit a podpořit jej tak, aby na stěně skutečně vynikl.

Vyhýbejte se rámům plastovým. Na slunečním světle mohou měnit barvu a používají se pouze pro svou lehkost. Dávejte přednost rámu dřevěnému nebo kovovému.

Rámujte i plátna, které svůj neviditelný rám už mají a problém se zavěšením tedy není. Platí to i pro výrazné velkoformátové obrazy, u kterých můžete zvolit tzv. plující rám. Obraz tak v rámu volně „pluje“ a odděluje ho od něj malá mezera.

Přesvědčit se o tom, že i výroba rámu je uměním a vyplatí se do něj investovat, můžete v těchto videích.

Rubriky
Interior

Příroda – náš jediný domov

Kykatka je tropická rostlinka, a tak co se nyní děje, ji dost znepokojuje (to je slabý výraz).

Hoří Sibiř, Amazonie, hoří příroda – náš jediný domov.

V dnešní době plné moderní techniky, nových objevů a vynálezů se dost často zapomíná na to, komu vděčíme za svou existenci. Málokdo myslí na ochranu něčeho tak vzdáleného od svého domova, jako jsou Tropické deštné lesy. Neuvědomujeme si, že něco tak vzdáleného může později ovlivnit celý svět.

Opravdu mi nejde si říct, že se mě to netýká, že je to daleko ode mě.

Pokrok nám přináší taky společné sdílení a větší propojení. Posbírala jsem informace, co můžu udělat já, jak můžu alespoň trošku přispět k “hašení”.

V tomto dnešním článku chci s vámi sdílet nasbírané informace.

  • Především bychom měli být uvědomělí v tom, co jíme a co nakupujeme. Zemědělský průmysl je jednou z hlavních příčin celosvětovém odlesňování. Nakupovat lokální sezónní potraviny a mlsat bez kácení. Jednoduše dát peníze tam, kde jsou naše ústa. Pozor bychom měli dávat i při pořizování produktů do interiéru viz. článek o etickém designu z minulého týdne. Dáme tím tak jasně najevo, co nepodporujeme.

  • Nechat mluvit náš hlas, a dát tak najevo, že s odlesňováním nesouhlasíme podepsáním petice Greenpeace.

  • Chránit akr deštného pralesa přes organizace Rainforest Action Network a nebo Rainforest Trust.

  • Přispět k vysazení stromů přes organizaci One Tree Planeted.

  • Přispět do fondu World Wide for Nature, kde zkoumají a chrání zvířata.

  • Věřit, že společně dokážeme dělat opravdu velké věci. Důležitý je zůstat pozitivní a použít náš hlas, když nás volá. Šířit naději a důvěřovat, že máme sílu a můžeme to změnit. Pokud upadáte do bezmoci a máte pocit, že to je v prdeli, tak si pusťte video od Terezy Kramerové.

Amazonský deštný prales je označován za “zelené plíce” planety. Produkuje totiž asi 20 procent kyslíku na Zemi a hraje klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.

Rubriky
Interior

Veganem při zařizování interiéru?

Ještě stále můžete navštívit výstavu mých obrazů ve vegetariánské restauraci Natureza na Újezdě. To, že se výstava koná právě ve vegetariánské restauraci, není náhoda. Nemůžu o sobě tvrdit, že jsem vegetarián nebo vegan, ale maso se snažím omezovat. Při vaření často a ráda zkouším nová vegetariánská a veganská jídla. A když už jdu někam na oběd nebo večeři, dávám přednost právě vege restauracím. Velkou inspirací mi je influencerka Kamu, která přináší nejen vegetariánské recepty, ale snaží se také třeba poukazovat na problémy s plasty a něco s tím dělat.

Veganství všichni nějak tak automaticky spojujeme s jídlem. Setkáváme se s ním často i v kosmetice nebo v módě.

Ale co být VEGAN v interiérech?

Při zařizování interiérů k tomu rozhodně přihlížím a zajímám se.

Dnes si už asi potřetí pouštím přednášku Jany Pěkné o etickém designu (zdroj informací pro tento článek). Velmi se mi líbí Janin postoj k tomuto tématu. Spojila totiž problematiku veganského designu se slow designem. Pozastavuje se nad ekologií, v níž právě veganský styl trochu pokulhává. Když se snažíme nahradit přírodní materiály, jako je například kůže, materiály umělými, mívá to negativní dopad na životní prostředí. (Určitě jste slyšeli o tom, že se při praní z umělých oděvů uvolňují mikročástečky a znečišťují vodu.)

Převyprávím vám jeden alarmující a odstrašující příběh o krásné sedačce. Příběh o tom, co se děje před tím, než se zpracovaná kůže dostane do fabriky v Itálii, kde už další proces jistě probíhá podle nejlepšího vědomí a svědomí. Na výrobu sedačky je potřeba 8 kravských kůží. Ty se většinou zpracovávají v koželužnách v Indii. Jak to v takových koželužnách chodí, si můžete přečíst třeba v tomto článku. A tím ten příběh nekončí. Je totiž dost možné, že kravská kůže pochází z Brazílie, kde se kvůli chovu obrovského množství krav ničí tropické pralesy. Jen v Brazílii se zabije 100 000 krav denně.  A tak jedna sedačka může mít skutečně obrovský negativní dopad hned na několik různých míst na naší planetě.

 

Naštěstí vznikají nové přírodní materiály, kterými lze živočišné materiály nahradit. Slyšeli jste například o materiálu zvaném PINATEX? Jedná se o textilní alternativu kůže. Vyrábí se z ananasových listů, které jsou na plantážích téměř odpadovou hmotou. Více v článku zde. V Čechách jsem zatím použití tohoto materiálu moc nezaregistrovala, ale snad se brzo objeví i u nás.

Další biologicky rozložitelnou náhradu kůže představuje nová technologie výroby kůže z hub. Na stránkách https://www.mycoworks.com/ se dozvíte více. Nebo koukněte na stránky této firmy http://www.modernmeadow.com/, která se snaží vypěstovat kůži na základě DNA. Tyto technologie mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale i tak zní hudba budoucnosti.

Alternativy k běžné kůži hledá i český designér Tomáš Rachůnka, kterého vyzpovídal CZECHDESIGN v tomto článku.

 

 

Záleží hodně na nás samotných, jaké věci poptáváme a co jsme ochotní koupit. Téma je mnohem komplikovanější než se zdá. Cítím velkou potřebu přistupovat k nákupům s rozmyslem a vděčností. Nenechat se vláčet reklamami a výhodnými nabídkami firem typu AliExpress. 

Vím přesně, co bych poradila svým klientům při rozhodování, jakou sedačku si vybrat. Určitě bych kladla důraz na pídění se po původu použitých materiálů na sedačku. (Bohužel ne vždy to lze, protože ani prodávající firmy to kolikrát nevědí). Chtít mít záruku, že při výrobě netrpěla ani zvířata, ani lidé. U některých výrobců mají materiály certifikát potvrzující šetrné získávání. Přednost bych rozhodně dávala lokálním zdrojům a výrobcům, aby materiály nemusely cestovat přes půl světa.

 

Rubriky
Interior

Obrazová galerie u vás doma: EKLEKTICKÝ STYL

Léto je v plném proudu. Trávíme více času venku než uvnitř v bytě, a tak na nějaké vylepšování možná ani nemáme náladu. Toto období je však ideální na střádání nápadů, střádání inspirace, přípravu obrazů a předmětů, které byste chtěli použít pro svou obrazovou galerii. Třeba hezký obrázek přivezený na památku z dovolené. Nechte uzrát své koncepty. Až přijdou sychravé podzimní dny, budete připraveni a třeba se do toho pustíte zcela spontánně.

V tomto čtvrtém díle vám ukážu, jak mohou vypadat galerie v eklektickém stylu.

Eklektickým stylem, tj. spojováním rozmanitých stylů, lze v interiéru docílit neotřelého a originálního vzhledu. Výsledek na sebe může vzít mnoho podob a dává prostor neomezenému počtu svobodného vyjádření. Zcela zásadní roli zde hraje vytříbený vkus a cit. Neplatí zde žádná pravidla. Velká svoboda klade vysoké nároky na schopnost s lehkostí kombinovat zdánlivě nekombinovatelné, vrozený smysl pro krásu a také sebekázeň se ve jménu celkového dojmu mnohého vzdát. K tomu jsou potřeba bohaté zkušenosti.

Nevaž se, odvaž se!

Můžete například spojit dohromady staré obrazy s moderními printy. Doplnit je motivačními prohlášeními. Použít různé rámy, velikosti a barvy.

Efektně zakomponovat lze i předměty jako jsou hodiny, zrcadla, talíře, klobouky, dekorativní nápisy, prázdné rámy, zavěšené květiny, lampičky…

Zkrátka máte zelenou v použití čehokoli, co vás napadne. Počítejte jen s tím, že budete často do nekonečna zkoušet různé varianty uspořádání. Hledat, co pro oči funguje a co ne. Seskupovat jednotlivé kousky tak, aby do sebe zapadaly.

 

Pro větší dávku eklektických nástěnek mrkněte na můj výběr na Pinterestu.

Rubriky
Art

Na varhanní koncert beru 3

Ve čtvrtek 8. srpna se chystám do Karlových Varů. Pojedou se mnou tři obrazy, které jsem vytvořila speciálně pro událost Benefičního koncertu na podporu hospiců husitské diakonie.

V kostele sv. Petra a Pavla vystoupí slovenská mezzosopranistka Eva Garajová, Kristina Fialová zahraje na violu a Michaela Moc Káčerková na varhany. Koncert začne v 19:30 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu J.C.F. Fischera a zazní skladby Petra Ebena a Johanna Sebastia Bacha.

Na varhanní koncerty Michaely Moc Káčerkové chodím „moc“ ráda.

Ráda čerpám inspiraci z jedinečné atmosféry linoucí se kostelem. Když zazní silné a pronikavé tóny varhan, které jsou spjaty s daným místem, prožívám velmi silné emoce. Někdy mi naskočí husí kůže, jindy se mi derou slzy do očí. Pak přijdou okamžiky radosti a veselosti, fantazie rozehraje svou hru a já si představuji útržky příběhů, které se tu za doprovodu hudby odehrávají.

Často se mi v příběhu zjeví jakási nadpozemská bytost. Rozverná a rozpustilá, stále se radující, tančící a poletující. Učí nás, jak se ladně pohybovat, naslouchat a prociťovat. Prostě Anděla z obrazu, který jede se mnou.

 

 

 

Občas mám tendenci začít počítat do rytmu. Na, na, na, 4, 5, 6…  Dozvěděla jsem se, že Bach při své tvorbě pracoval s matematickými principy. Například přiřadil jednotlivým hláskám svého jména čísla podle pořadí v abecedě (B = 2, A = 1, C = 3, H = 8), pak je sečetl a dostal výsledek 14 – s tímto počtem not pak Bach v jednotlivých motivech často pracoval (Zdroj).

 Každý koncert pro mě představuje jedinečný zážitek. Beru to jako setkání se svým vnitřním umělcem. Dostaví se pocit duchovní sytosti a obohacení. Cítím takový pocit bezpečí, jako by mě můj anděl vzal pod svá křídla. Tak přesně o tom je obraz Andělské křídlo

Když  jsem dostala pozvání na tuto akci, přemýšlela jsem nad motivy obrazů. Odcházela jsem právě z koncertu z kostela sv. Františka v Praze. V povznášejícím se rozpoložení jsem přecházela Karlův most. Celé nebe bylo zalité červánky. A právě tento jediný okamžik způsobil, že barvy západu slunce se linou napříč celou sérií obrazů  ANDĚLSKÉ HRANÍ- Anděla, “14”, Andělské křídlo.

Moc se těším na čtvrtek a na Karlovy Vary!

A zajímalo by mě, jestli mezi vámi mám posluchače a milovníky varhanní hudby? Nakouknete někdy rádi do kostelů a obdivujete díla starých mistrů?

 

 

Rubriky
Art

Trubači trubte! Výstava zahájena!

Tuto neděli odstartovala výstava mých obrazů ve vegetariánské restauraci Natureza v Hellichově ulici v Praze.

Obrazy budou zpříjemňovat atmosféru mého oblíbeného místa během celého měsíce srpna. Přijďte na vynikající vegetariánské jídlo, pití, posedět na venkovní zahrádce a prohlédnout si moji tvorbu za poslední rok.

Vernisáž jsem pojala symbolicky jako oslavu prvního výročí Kykatky. Bude tomu totiž přesně rok, co jsem pod tímto jménem začala tvořit, pomáhat klientům s jejich interiéry, malovat obrazy na přání a vlastně i psát články, jako je tenhle, na svůj blog. Rok od doby, kdy jsem sebrala odvahu a vydala se za svým srdcem.

Svému vnitřnímu soudci, hodnotiteli, náčelníkovi a všem těm hlasům, které mě neustále kritizují, porovnávají, popohánějí, vymýšlejí nové věci, mají strach a chtějí mít vše perfektní, jsem pro tento slavnostní večer dala vale. A upřímně, i když přesto párkrát nezvaně zabouchali na dveře, podařilo se mi udělat prostor pro chvíle oslavy, naplnění, radosti, lásky, vnitřního klidu, síly a jasnosti.

Moc mě potěší, když výstavu navštívíte a dáte mi vědět, jak se vám líbila. Všechny vystavené obrazy jsou prodejní. Když se vám nějaký obraz zalíbí tak, že ho budete chtít domů, neváhejte mě kontaktovat dřív, než vám ho někdo vyfoukne.

Online galerii najdete ZDE.