Rubriky
Art

Tvoření v proudu

Vítám tě u podzimního tvoření

Jsem nadšená, že s tebou můžu sdílet kousek svého podzimního tvoření. Udělej si čas na své vzácné já a tvoř se mnou.

Sdílím s tebou věci, které si mě zavolaly, protože to je z mého pohledu ta nejjednodušší cesta, jak tvořit. Vnímat věci kolem sebe, všímat si tvarů, rozpoznávat barvy, zvuky a vůně.  Pak už stačí nechat se jen unášet proudem, tvořivým plynutím.

Kreativita je dialog se životem, pozvání do bytí v přítomnosti a nalezení proudu. Život je o proudění a i tvoření je o tom, nechat se unášet proudem. Propojit se s proudem znamená důvěřovat, že se můžeme vypnout z vnějšího světa a být v přítomném okamžiku. Proud ví, jak a co má dělat, nemusíme se snažit, stačí neřešit tolik, co máme dělat, ale jen naslouchat, umožnit proudu, aby mohl existovat a vést nás.

Nejde ani tak o výsledek, jako spíš zažít ten proces, kterým bych tě ráda provedla. Děkuji, že tu jsi se mnou a tvoříš.

Vplutí do kreativního proudu

Před samotným tvořením je fajn se naladit na tu správnou strunu. Zapal si svíčku, uvař si čaj, kávičku, pusť si svou oblíbenou hudbu. Připravila jsem tuto krátkou vizualizaci, která tě vtáhne do kreativního proudu.

Co budeš potřebovat pro tvoření:

  • papíry, nejlépe staré – útržky ze starých sešitů, list ze skicáku
  • čtvrtku na koláž
  • ořechový inkoust. Perfektní návod na výrobu ořechového inkoustu najdeš u Jitky Zajíčkové zde, nebo troufáš-li si na duběnkový, koukni na blog Anežky Peroutky zde.
  • transparentní šeps nebo lepidlo
  • štětec
  • přírodniny, sušené listy, okvětní lístky
  • tužku, úhel, jak je libo
  • akrylové barvy

1. část – tvoření podkladů

2. část – vytvoření koláže

Doufám, že sis tvoření užil/a. Přidej se do FB skupiny „Malování s Kykatkou“ a zapiš se k pravidelnému odběru newsletteru, aby ti neunikl žádný další článek.

Chceš, aby ti žádný článek neunikl? Zajímají tě připravované workshopy? Přihlaš se k odběru newsletteru a vše najdeš ve svém mailu!

Články rovnou do mailu

* indicates required

Osobní údaje (e-mail a křestní jméno) bude Kateřina Klímová zpracovávat za účelem zasílání newsletterů s články a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžeš kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každém emailu.

Rubriky
Art

Na varhanní koncert beru 3

Ve čtvrtek 8. srpna se chystám do Karlových Varů. Pojedou se mnou tři obrazy, které jsem vytvořila speciálně pro událost Benefičního koncertu na podporu hospiců husitské diakonie.

V kostele sv. Petra a Pavla vystoupí slovenská mezzosopranistka Eva Garajová, Kristina Fialová zahraje na violu a Michaela Moc Káčerková na varhany. Koncert začne v 19:30 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu J.C.F. Fischera a zazní skladby Petra Ebena a Johanna Sebastia Bacha.

Na varhanní koncerty Michaely Moc Káčerkové chodím „moc“ ráda.

Ráda čerpám inspiraci z jedinečné atmosféry linoucí se kostelem. Když zazní silné a pronikavé tóny varhan, které jsou spjaty s daným místem, prožívám velmi silné emoce. Někdy mi naskočí husí kůže, jindy se mi derou slzy do očí. Pak přijdou okamžiky radosti a veselosti, fantazie rozehraje svou hru a já si představuji útržky příběhů, které se tu za doprovodu hudby odehrávají.

Často se mi v příběhu zjeví jakási nadpozemská bytost. Rozverná a rozpustilá, stále se radující, tančící a poletující. Učí nás, jak se ladně pohybovat, naslouchat a prociťovat. Prostě Anděla z obrazu, který jede se mnou.

 

 

 

Občas mám tendenci začít počítat do rytmu. Na, na, na, 4, 5, 6…  Dozvěděla jsem se, že Bach při své tvorbě pracoval s matematickými principy. Například přiřadil jednotlivým hláskám svého jména čísla podle pořadí v abecedě (B = 2, A = 1, C = 3, H = 8), pak je sečetl a dostal výsledek 14 – s tímto počtem not pak Bach v jednotlivých motivech často pracoval (Zdroj).

 Každý koncert pro mě představuje jedinečný zážitek. Beru to jako setkání se svým vnitřním umělcem. Dostaví se pocit duchovní sytosti a obohacení. Cítím takový pocit bezpečí, jako by mě můj anděl vzal pod svá křídla. Tak přesně o tom je obraz Andělské křídlo

Když  jsem dostala pozvání na tuto akci, přemýšlela jsem nad motivy obrazů. Odcházela jsem právě z koncertu z kostela sv. Františka v Praze. V povznášejícím se rozpoložení jsem přecházela Karlův most. Celé nebe bylo zalité červánky. A právě tento jediný okamžik způsobil, že barvy západu slunce se linou napříč celou sérií obrazů  ANDĚLSKÉ HRANÍ- Anděla, “14”, Andělské křídlo.

Moc se těším na čtvrtek a na Karlovy Vary!

A zajímalo by mě, jestli mezi vámi mám posluchače a milovníky varhanní hudby? Nakouknete někdy rádi do kostelů a obdivujete díla starých mistrů?

 

 

Rubriky
Art

Festival umění

O víkendu jsem vystavovala na Festivalu umění v Lysé nad Labem. 

Ještě plná dojmů sepisuji tento text. Festival umění mi zní tak hezky. Představím si vystavující umělce obrazů a soch, hudbu, workshopy, přednášky. Lidi, co mají chuť tvořit, zajímají se o umění a chtějí se pokochat krásou. Vědí, že obraz přímo od umělce s nimi může promlouvat a budí emoce. Takový obraz, když si přivezou domů, má úplně jinou sílu a nikdy se nemůže vyrovnat tomu z obchodního domu, který je většinou jen vytištěný na “plátně”, možná ručně malovaný v Číně.

Vždycky je to o lidech… Očividně přijít se podívat na festival bez igelitky, bylo snad nemožné, a hodně mladých lidí asi raději vyrazilo na hudební festival Colors of Ostrava, který se konal ve stejnou dobu (čemuž tedy rozumím).

Z celého festival jsem nejvděčnější za poznání se s těmito dvěma úžasnými ženami.

Marie Veselská (vlevo) přijela na festival až z Hodonína a její obrazy můžete najít, zde na jejích facebookových stránkách nebo koukněte na instagramový profil.

Vladislava Přibová (vpravo) to z Nymburka měla na festival celkem kousek a její obrazy můžete najít zde na jejím instagramovém profilu.

Milovníci krajinek a zasněných zátiší jsou z jejich tvorby nadšení. Sama jsem se na jejich obrazy nemohla vynadívat.

 

Mě (uprostřed :-)) snad poznáte a obrazy víte, kde si prohlídnout.

Kdo by chtěl obrazy vidět naživo, mám pro vás skvělou zprávu.

Od 29. července po celý srpen budou moje obrazy viset v restauraci Natureza v blízkosti Malostranského náměstí v Praze. Neváhejte přijít, dát si dobrý oběd nebo večeři, posedět v příjemné venkovní zahrádce a prohlédnout si, co jsem vytvořila.

A 8. srpna budu vystavovat na krásné události Benefičním koncertu na podporu hospicové péče “Pocta Petru Ebenovi” v Karlových Varech, který bude probíhat v rámci Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F.  Fishera.

Tak a teď se prosím usmějte smile  A až budete venku darujte úsměv třeba řidiči autobusu, paní prodavačce, zdravotní sestřičce nebo jen tak kolem jdoucímu. Možná až vám nebude do zpěvu, někdo ho daruje zrovna vám. wink

Rubriky
Art

Můj první veletrh s uměním

O víkendu jsem se zúčastnila Mezinárodního festivalu současného umění v Průmyslovém paláci v Holešovicích.

Celý sál byl zaplněn tak překrásnými věcmi, až z toho oči přecházely. Avšak co vám budu nalhávat, zájemců o umění bylo pomálu. Ani hudební doprovodný program davy nepřilákal. Tedy určitě ani z poloviny takové jako hamburger fest o kus vedle.

V mé dosud neznámé roli vystavovatele jsem musela sebrat odvahu a vyjít ven s obrazy, do kterých jsem dala kus sebe. Nervózně jsem čekala, jestli zaujmou, jak se kdo zatváří… Mlčky jsem pozorovala šourající se návštěvníky. Někteří se ani nezastavili a jen tak letmo hodili očkem, aby se nemuseli dát do řeči. A když už se někdo do řeči dal, většinou to byli lidi stejného ražení, kteří doma taky něco zkouší a přišli se sem inspirovat. Jeden pán mě povzbudil gestem se vztyčeným palcem. Občas lidi mrkli a usmáli se, něco si vyfotili a pak nabrali směr o kus dál. Objevilo se i pár sběračů vizitek a plakátků. Střádali si je do destiček a bylo jim jedno, jestli jde o odkazy na abstraktní díla, sochy nebo náramky. Brali všechno.

Bezesporu to byla cenná zkušenost. Vybičovala jsem se k tomu dodělat rozpracované obrazy a začít nové.  Odnesla jsem si spoustu ponaučení pro příště. Jedno z nich je například to, že při příležitosti jako tahle je lepší vystavit 2-3 větší obrazy, které upoutají pozornost. Spousta titěrných obrázků připomíná spíš blešák a na tuto akci se nehodí. Kupců není zas až tolik a je důležité hlavně získat pozornost.

Všechny mé vystavované obrazy nesly motiv květin. Nejvíce si považuji olejových pláten kosatců a leknínů.

Na veletrh jsem se přihlásila společně s Danem (mým milým), který zde představil svůj nový projekt GOOD PICTURE – výtvarnou fotografii zhotovenou alternativními postupy bez použití digitální techniky. Jde vlastně o formu ušlechtilého tisku ze želatinových negativů.

Dále pak doplnil náš výstavní plácek již dříve vytvořenými obrazy. Bezkonkurenční úspěch sklidila Dívka s pytlem (pracovně jí říkáme Čúza). Padaly poznámky: „Ta ale musela být ošklivá“.  „A má pod tím pytlem vůbec obličej?“ Pravda je taková, že si Dan na záchodě v hospodě vyblejsknul plakát a pak podle něj velmi láskyplně obkroužil ladné křivky. Když došel k obličeji, dostal přelomový nápad vzít jutu a obličej zakrýt.

Děkuji mamince a tatínkovi, že mě přišli podpořit a taky kamarádům, kteří se u našeho stánku č. 52 zastavili na pokec. Moc si toho vážím.

A kde kupujete obrazy s duší přímo od autora vy?